ÚVOD

V sobotu 16. listopadu 2019 v 19.30 hod. se koná koncert kytarového dua SIEMPRE  NUEVO.

Více informací ZDE.

 

 

 

 


KDO JSME

Od roku 2000, kdy byl založen, uspořádal KPH v Ondřejovském mlýně již desítky koncertů vážné hudby a několik společenských setkání jeho členů a příznivců. Výbor Kruhu se po celou dobu snažil sestavit program z širokého spektra hudby, tedy od hudby středověké či renesanční až po současnou a pozvat vždy přední interprety. Ondřejovská veřejnost na tuto snahu odpověděla dlouhodobou přízní, vždyť na tak malou obec, jakou je Ondřejov, je průměrná účast čtyřiceti lidí na koncertu velmi neobvyklá.

Kromě koncertů vážné hudby jsou v Ondřejovském mlýně pořádány za součinnosti členů KPH a často společně s další ondřejovskou aktivitou, se sdružením „Setkání“, i jiné společenské akce mezi něž patří debatní večery s významnými osobnostmi kulturního, politického, vědeckého i společenského života naší země,  rozhovory s lidmi, kteří navštívili ty nejvzdálenější konce světa a další podobné akce. Občas tady zazní jazz. Blíže se o nich dozvíte v rubrice Další akce

 

 

Naše začátky…

Ondřejov, malé městečko na severním svahu předlouhého sázavského údolí, není jen tak nějaká obec. Na původně holém kopci zvaném Manda, pod nímž se obec rozkládá, vyrostlo za sto let velmi pěkné a svědomitě pěstěné arboretum. V jeho náručí leží první česká observatoř, dílo českých vlastenců devatenáctého století, bratří Fričů a jejich přátel.

Pod laskavou ochranou Eleonory z Ehrenbergu, významné pěvkyně a první představitelky Mařenky ze Smetanovy Prodané nevěsty, která zde prožívala podzim svého dlouhého života, bratři Fričové vybudovali svoji první pozorovatelnu. Později, když místní osvícení sedláci oželeli půdu na temeni kopce, zde dovršil Josef Frič společný sen obou bratří, ondřejovskou hvězdárnu.

Na průčelí schodiště secesní hvězdárny stojí v kameni vytesáno:

„Věnováno vědě a národu“. Skutečně, zakladatelé věnovali své dílo národu a jejich odkaz trvá do dnešních dnů.

Něco z toho altruismu a snahy vzájemně spolupracovat zůstalo ve zdejším ovzduší, protože v obci vždy kvetly zájmové spolky, Baráčníci, Sokol, pravidelné předvánoční pořádání sborového zpěvu Rybovy mše pod vedením docenta Josefa Zichy, ochotnická scéna, hasičské spolky a další, a mezi nimi od druhé poloviny osmdesátých let minulého století i každoroční „Festival slova a hudby“.

Jeho konání poněkud leželo v žaludku tehdejší vládnoucí garnituře, protože ve stínu stromů v opuštěném lomu pod hvězdárnou se zpívaly písně, jejichž texty nebyly v souladu s jejími vyčpělými doktrínami a obsah úvah řady předních osobností tehdejšího disentu ji pobuřoval. Zadusit se ale tyto akce na dlouho nepodařilo, po roce 1989 se festivaly s příchodem svobody přesunuly do centra obce a staly se vyvrcholením letních kulturních aktivit.

Přirozeně jsme se s mojí ženou Zdeňkou o toto dění zajímali a při festivalu v září 1999 jsme se poznali se členy pěveckého sboru Chorus Coronae. Sbor vedl výborný hudebník a organizátor Václav Derner a pod jeho vedením dvanáctičlenný smíšený sbor podával vskutku jedinečné výkony. Jejich  spirituály nás okouzlily a dali jsme se s nimi po vystoupení do řeči. A protože ondřejovský mlýn už byl v té době opět pod střechou, nabídli jsme jim, že u nás mohou přespat, protože dalšího dne měli reprízu v místním kostele Šimona a Judy.

Večer jsme s nimi poseděli ve společenské místnosti mlýna a při veselé zábavě se nenechali dlouho nutit a pustili se znovu do zpěvu. Tehdy padla ta rozhodující slova Václava Dernera, „ máte tady dobrou akustiku, mohli byste tu pořádat koncerty“.

Těch pár slov mi uvízlo mimoděk v paměti a po několika týdnech vyklíčilo v rozhodnutí něco v té věci podniknout. Podporu jsem měl ve své ženě, která ověřila, že schůdnou cestou by bylo založit Kruh přátel hudby, a odbornou pomoc též od naší přítelkyně a organizátorky kulturního dění v Lounech Hany Benešové.

Vyhledal jsem proto organizátora ondřejovských festivalů Jaroslava Kyclera a pozval ho k debatě o tomto záměru. Ten s sebou přivedl dalšího nepostradatelného člověka, Pavla Řezbu. Netrvalo dlouho a celý záměr začínal nabývat reálných tvarů, protože oba pánové jednali, jak se na inženýry sluší, racionálně. Ještě téhož dne byl na světě základní dokument, stanovy nově vznikajícího Kruhu přátel hudby.

Zde je namístě říci pár slov o organizacích, které měly za úkol šířit zájem o kvalitní hudbu. Jejich kořeny můžeme nalézt v poměrně vzdálené minulosti. Obvykle vznikaly ve větších městech a jejich jádrem byli lidé, kteří byli ochotni věnovat čas a energii pro tuto činnost. Nezřídka však vznikaly i v menších obcích a to nám bylo vzpruhou.

Kruhy přátel hudby jsou v současné době neziskové organizace sdružující fyzické i právnické osoby za účelem rozvíjení koncertní činnosti ve svém okolí a jsou pod záštitou Nadace Český hudební fond. Ta jim pak poskytuje v mezích svých možností finanční podporu a metodické vedení. Nadace si klade za úkol udržet kvalitu programu koncertních cyklů svých Kruhů dlouhodobě na vysoké úrovni a má zájem o uplatnění dalších a dalších generací nejlepších mladých hudebníků. A tak každým rokem vydává výbor Nadace po pečlivém zvážení „Listinu mladých umělců“, z níž organizátoři Kruhů vybírají dle vlastního uvážení mladé interprety, kteří mohou vhodně doplnit jejich koncertní cyklus.

Existence a veškerá činnost Kruhů přátel hudby však zcela závisí na vůli vlastních členů a na možnostech, které jim poskytuje jejich okolí, zejména obce a individuální sponzoři. Není to lehké a v mnoha případech Kruhy zaniknou, buď pro nedostatek prostředků na svoji činnost, nebo pro nezájem publika jako výsledek nevhodně volených programů koncertního cyklu, často však též odchodem těch, kteří nesou na svých bedrech tíhu celého konání.

Všech těchto úskalí jsme si byli při našich prvních jednáních vědomi, přesto jsme se rozhodli po předchozím sondování zájmu svolat zakládající schůzi. A byli jsme příjemně překvapeni - vypůjčené židle nestačily, přišlo skoro padesát lidí z Ondřejova a okolí a Kruh přátel hudby byl dne 16. ledna 2000 založen.

A už 29. ledna 2000 jsme zahájili dlouhou řadu dalších koncertů Beethovenovým kvartetem č.1 F dur v provedení Nového Vlachova kvarteta.  Tito skvělí muzikanti  později společně s dalšími významnými soubory české hudební scény, Smetanovým triem a Českým triem, jejichž členové žijí v naší blízkosti, stáli u základů našeho Kruhu a jsou mu do dnešních dnů věrni.

Rád bych v závěru vyjádřil naději, že Kruh přátel hudby v Ondřejově má před sebou ještě dlouhou cestu a že bude i nadále přinášet zájemcům o kvalitní hudbu příjemné zážitky.

Závěrem bych chtěl též poděkovat všem těm, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k tomu, že náš Kruh přečkal i třináctou sezónu.

 

Jaroslav Ročák
předseda KPH Ondřejov

 


 


 

 

TOPlist